Již třetí týden trvá stav, který si nikdo z nás v životě nedokázal ani představit. Zdraví a jeho ochrana je momentálně ta hlavní priorita pro celý svět. Dotklo se to každého z nás a vyrovnat se s nastálou situací je dosti složité. S postupným zavíráním školních zařízení bylo jen otázkou času, kdy se zavřou i veškerá sportoviště.

Jelikož basketbal je kolektivní sport, možnost zachování tréninkového procesu nejen v  naší Akademii se stala brzo nereálnou. A s tímto se musíme  nějakým způsobem snažit vyrovnat. Určitě to není lehké pro hráčky i pro nás trenéry. Najednou chybí každodenní aktivita, na kterou jsme byli zvyklí. Proto si aspoň takto budeme postupně připomínat dosavadní činnost všech družstev naší Akademie a přitom věřit, že se ještě v této sezóně potkáme společně v tělocvičně.

Co se týká družstva U14, tato sezóna by se dala rozdělit na dvě části. Kromě ligových zápasů jsme  poprvé v této kategorii hráli i mezinárodní soutěž EGBL. Oproti minulé sezóně se snížil počet družstev v lize z osmi na šest. A to ještě jedno z nich hraje mimo soutěž. Konkurence je z roku na rok slabší, i proto jsme hledali možnost odehrání více zápasů. Bohužel už od začátku soutěže jsme se nedokázali dostat do pravidelného herního rytmu, protože docházelo k častému odkládání zápasů z různých důvodů, především těch zdravotních. Co bychom nyní dali za klasickou chřipkovou epidemii.... Proto jsme měli odložených ještě několik zápasů, které s velkou pravděpodobností zůstanou nedohrané. Co se týká tabulky v naší kategorii, situace je jasná. Tři družstva, a sice Ružomberok, YA U14 a Poprad mají postup na MS jistý, pokud se ovšem nějaký turnaj vůbec bude konat. Z dvanácti odehraných zápasů jsou na našem kontě  tři porážky, z toho dvě s naším věčným soupeřem Ružomberkem. Ta třetí je ovšem z kategorie nepochopitelných. Prohra doma s Rožňavou se mi opravdu těžko vysvětluje. Naopak mě potěšily dvě výhry v Popradě, které ovšem trenérsky "spáchal" můj manžel. Ten mě zastoupil v době, kdy jsem ze zdravotních důvodů nemohla plnohodnotně fungovat.

A trenérský tandem jsme vytvořili i v EGBL. Pro tuto soutěž jsme poskládali tým, který byl složen až ze tří družstev naší Akademie a doplněný ještě jednou hráčkou z Popradu. Chtěli jsme dát možnost talentovaným hráčkám z U13, které velmi dobře doplnily starší spoluhráčky. V rámci této soutěže jsme stihli odehrát všechny tři turnaje, které se postupně konaly v Ostravě, Košicích a v Rize. Celkem jsme odehráli 15 mezinárodních zápasů s výbornou bilancí 11 výher a 4 proher. Na prvních dvou turnajích jsme obsadili druhé místo, prohráli jsme pouze jeden zápas. Ten třetí turnaj byl nejtěžší, ale i bilance 3:2 je výborná. Dovolím si tvrdit, že ze všech soupeřů byl pouze jediný reálně nad naše síly, a sice družstvo Timerazevskaja Moskva. Jsem ráda, že jsme tohoto soupeře potkali na domácím turnaji a všichni tak mohli vidět, jak vypadá nejlepší tým soutěže. Bezkonkurenčně a bez jediné prohry vyhrál základní část. Bohužel závěrečného turnaje, kde by hrálo prvních osm družstev, se nikdo z nás nedočká. Postoupili jsme na něj z krásného třetího místa a věřili jsme, že můžeme dosáhnout i na nějaký celkový úspěch. Ale současná situace ve světě nám v tom zabránila. Všechny soutěže EGBL byly zrušeny. Naše premiérová účast však vyšla nad očekávání a byla radost pracovat s tímto družstvem. Věřím, že získané zkušenosti hráčky výkonostně posunou. Škoda, že hned po návratu z Rigy jsme museli přerušit naši činnost...

Co napsat na závěr? Pevně doufám, že se situace bude vyvíjet příznivě a budu mít ještě v této sezóně možnost napsat nějaký konkrétní výsledek a komentář k zápasu! :-)